Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hudba sa globalizuje. Dokazujú to aj Dáni VOLBEAT, ktorí na jednej strane hrajú číro americkú hudbu, no svoje európske korene v žiadnom prípade nezapierajú. Hrajú muziku, ktorá je tak staromilská, až je originálna.
Prvýkrát som si VOLBEAT všimol na minuloročnom Sonisphere, kedy ma príjemne prekvapili hlavne dobrosrdečnou komunikáciou s publikom a „wall of love“. Áno, dobre čítate. Ľudia sa rozbehli proti sebe, aby sa v strede objali. Dokonalé.
Na aktuálnej doske „Beyond Hell/Above Heaven“ nám servírujú koktejl country, južanského rocku, bluesu, punku, rockabilly a rôznych odrôd metalu počúvajúcich na prívlastky power, thrash alebo groove. Od úvodného hopsavého nášupu „The Mirror And The Ripper“ je jasné, že táto šťavnatá štýlová kombinácia je prudko počúvateľná. Našťastie však album neostane pri jedinej dobrej skladbe na úvod.
Ústnou harmonikou ozdobená klipovka „Heaven Nor Hell“ dá spomenúť na MISFITS z čias debutu „Walk Among Us“, „Fallen“ vás zase navnadí vytiahnuť surf a utekať na priľahlú pláž, no a pri počúvaní „16 Dollars“ si zase predstavíte country klub a vysmiateho kontrabasistu otáčajúceho svoj nástroj okolo vlastnej osi. Na tvrdšiu strunu zahrá „Evelyn“ s hosťujúcim Barneym z NAPALM DEATH (!) alebo „7 Shots“, v ktorej si zaškriekal Mille Petrozza (KREATOR) a na gitaru zahral Michael Denner (KING DIAMOND, MERCYFUL FATE).
Frontman Michael Poulsen v sebe miesi Jamesa Hetfielda, Glenna Danziga, Elvisa aj Johnnyho Casha. Aj „ohoz“ má podobne ako celá kapela dokonale zvládnutý. Štvorakordové, vo svojej podstate popové songy, v podaní VOLBEAT znejú neskutočne hitovo, no keď je treba, vedia vytiahnuť aj technickejšie čísla (KREATOROM načuchnutá „Who They Are“ alebo inflamesovskou akustickou gitarou opatrená „A New Day“).
Po vypočutí aktuálnej nahrávky a zosumarizovaní si rok starého vystúpenia dostávam dôvod, prečo sú na plagáte Nova Rocku napísaní rovnako veľkým písmom ako IRON MAIDEN, SYSTEM OF A DOWN a LINKIN PARK.
1. The Mirror And The Ripper
2. Heaven Nor Hell
3. Who They Are
4. Fallen
5. A Better Believer
6. 7 Shots
7. A New Day
8. 16 Dollars
9. A Warrior's Call
10. Magic Zone
11. Evelyn
12. Being 1
13. Thanks
Diskografie
Beyond Hell/Above Heaven (2010) Guitar Gangsters & Cadillac Blood (2008) Rock the Rebel/Metal the Devil (2007) The Strength/The Sound/The Songs (2005)
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.